Výzva pro Jiřího Mádla a Martu Issovou
Nastupující politická garnitura i část veřejnosti teď nadšeně diskutují, kolik mohou státní aparát i průměrná česká domácnost ušetřit, abychom se dostali z toho nejnepříjemnějšího zadlužení. Všechna čest a je to nutné. Ale zatím jsem neslyšela ani slůvko na téma, že už tu máme vrstvu obyvatel, která ten luxus, že by měla ještě kde šetřit, prostě nemá. Těm už jde opravdu jen o přežití.
Jsou to lidé, kteří opravdu nemají na poplatky u lékaře, protože si pak musí vybrat: oběd nebo doktor? Lidé, kteří do nemocnice prostě nemohou, protože poplatky za energie stejně platit musí, i když nejsou doma, a tak nemají na poplatky za špitál. Lidé, kterým prodej obecních bytů a život v prostoru tržního nájmu způsobil, že jim nezbývá na jídlo – nebo na ten nájem, a je jen otázka času, kdy skončí na ulici.
Tahle vrstva nebude tak malá. Ale jelikož jde o ty, kdo se za komunizmu neuměli státnímu aparátu bránit, o to míň umí za sebe bojovat teď, ve stáří a v tržním kapitalizmu. Je to vrstva, o které se statisticky nic neví, protože ti lidé se stydí, že nemají na účty, a nechlubí se tím.
Muži většinou zalezou a trpně zhynou nebo skončí na ulici. Ženy, když mají ještě někoho na starosti, vyjdou na ulici a začnou žebrat – pro ně je důležitější ten člověk než jejich hrdost. A jsem si skoro jistá, že tahle paní bude taky ten případ. S podobnou situací jsme se totiž setkala nedávno, a podrobně jsme ji s dotyčnou probraly. Ta frustrující věc na tom je, že jí nemohu pomoct, i když bych chtěla. Moje primární zodpovědnost se vztahuje k mým rodičům, jejichž zprůměrovaný věk je osmdesát let. Na placení nájmu někoho dalšího opravdu nemám, jsem ráda, že poplatím svůj. Takže je to neřešitelné... A ta má známá prostě časem skončí na ulici.
Ten skvělý nápad, že když někdo nemá dost peněz na Prahu, odstěhuje se někam do garsonky v Kotěhůlkách, najde si tam přátele a šťastně dožije svůj život na čerstvém vzduch, je dojemný, ale poněkud nerealizovatelný pro starodůchodce, který je rád, že se ráno ještě probudí a večer trefí do postele, záda a oči mu vůbec nefungují, má ve své čtvrti vyťapaných dvě stě metrů svých lety vychozených cestiček a cítí, že tomuhle světu už vůbec nerozumí a že ho všichni nechali na holičkách.
Ano, myslím si, že těchhle skrytých extrémně chudých je tady dost. A je hanba, že ani nevíme, že mezi námi jsou a že tu možná umírají hlady a opuštěností.
A tak mám skvělý návrh pro Jiřího Mádla a Kláru Issovou (a všechny další, kdo jsou příjmově nad průměrem české populace). Návrh mnohem vtipnější, než jejich proslulý klip: co kdyby své babičce nebo dědečkovi platili jejich složenky za nájem nebo topení? A pokud jsou na tom jejich šťastní prarodiče dost dobře, aby si to zaplatili sami, proč to nezaplatit nějaké staré paní nebo pánovi ze sousedství? To by byl fór! Adoptujte si svého důchodce...
Ale nic ve zlém – třeba už to dávno děláte!
PS Mé kafe stálo 75 Kč, a sama sebe jsem pohoršila, že jsem ty peníze radši nedala té paní. Ale když jsem šla zpátky, už tam nebyla. To jsem celá já, vždycky s křížkem po funuse.
Vlasta Lišková
Umění vyjednávání aneb Ovce nebo kráva
Velký šéf AB pověřuje tým svých vyslanců: „Běžte a zjistěte, co bychom jim tak mohli dát, aby toho bylo co nejmíň – nejradši nic!“
Vlasta Lišková
Manažere, manažere… aneb Do roka a do dne se ti to rozpadne!
Tak nám skvělá reforma policie právě zcela rozložila nejlépe fungující policejní útvar... a všichni teď budou řešit, na čí přání se tak stalo a kdo se z toho bude radovat.
Vlasta Lišková
Trable s přátelstvím a s Čínou
Jsou hodnoty, které se dají spočítat v peněžních prostředcích a výši zisku. Jsou hodnoty, u kterých to není možné. Jako jsou přátelství a čest. A tohle teď balancujeme v našich smlouvách s Čínou.
Vlasta Lišková
Modrá tykadla aneb Kdo je náš nepřítel
V jedné blíže neurčené demokratické zemi v blíže neurčené době na blíže neurčené planetě vedou dva občané diskusi:
Vlasta Lišková
Pohádka na sobotu o ztraceném papouškovi
Byla jednou jeden farmář a měl malou farmu. Farmičku jako formičku, ale nebyla to farma jen tak ledajaká. Měl hnědé slepice, které běhaly po dvoře, kvokaly, kdákaly, hrabaly, zobaly a snášely vejce. Měl krocany, kteří se nakrucovali a hudrovali a vypadali tak impozantně, že se jich každý bál. Měl perličky, které opravdu perlily v tom, jak vypadaly zajímavě a exoticky. A měl dokonce i pár pávů, kteří se s roztaženými ocasy procházeli po dvoře a dodávali farmě tu správou vznešenost. No uznejte, ne každá farma si může dovolit pávy!
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
V bytě mám cizího muže, volal majitel strážníky. Vetřelce našli v posteli s pivem
Neznámý návštěvník se ve čtvrtek odpoledne objevil muži v bytě na českobudějovickém sídlišti Máj....
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 877x